Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modulation of blood-testis barier by Sertoli cells
Faltýnková, Petra ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Semenotvorné tubuly ve varleti jsou tvořeny Sertoliho buňkami, které zde napomáhají procesu spermatogeneze. Ačkoliv byla Sertoliho buňka objevena už před více jak 150 lety, stále je na ní mnoho co objevit, zejména podrobnosti o jejím vývoji a jejích funkcích. Sertoliho buňka doprovází vyvíjející se zárodečné buňky po celou dobu spermatogeneze tak, že jim poskytuje hormonální, nutriční a fyzickou podporu a pohlcuje vzniklý odpad. Tyto intimní vyživovací interakce s vyvíjejícími se spermatocyty vyžadují stabilní a izolované prostředí, Sertoliho buňky proto vytváří chráněný kompartment těsně uzavřený hematotestikulární bariérou. Hematotestikulární bariéra je složitý komplex buněčných spojení vytvořený mezi sousedícími Sertoliho buňkami a tvořící nepropustnou bariéru v paracelulárním prostoru. Nicméně, spermatogoniální kmenové buňky zahajující spermatogenezi se nachází před touto bariérou, a proto musí vyvíjející se spermatocyty překonat hematotestikulární bariéru, což je striktně regulováno, aby byla udržena ve varleti homeostáze. Hematotestikulární bariéře je připisována také imunologická funkce, jelikož buďto izoluje specifické antigeny zárodečných buněk před imunitními buňkami ze systémové cirkulace, a nebo je uvolňuje za bariéru. Cílem mé práce je shrnout funkce Sertoliho buňky ve spermatogenezi,...
In vitro 3D organizace varlat u savců
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Dosud se nepodařilo vytvořit testikulární organoid, který by uspokojivě rekapituloval architekturu testikulární tkáně a zároveň byl schopen zajistit kompletní proces spermatogeneze in vitro. Dosažení tohoto cíle by znamenalo vyvinutí 3D modelu varlat, který by z hlediska buněčného uspořádání napodoboval situaci in vivo a mohl by tak přispět k hlubšímu pochopení fyziologického fungování testikulárního mikroprostředí. Takovýto model má mimo jiné velký potenciál pomoci při objasňování příčin mužské neplodnosti a hledání možností její léčby. Tato práce se zabývala tvorbou organoidů z testikulární buněčné suspenze myši nebo člověka, čehož lze využít například i ke studiu organogeneze de novo. Testovány byly celkem čtyři 3D kultivační systémy, z nichž nejlepších výsledků bylo dosaženo kultivací ve vrstvě měkké agarózy (SACS). Dále byl v rámci této práce úspěšně zaveden a optimalizován postup přípravy testikulárních organoidů pro snímání pomocí light sheet mikroskopie umožňující hodnocení jejich vnitřní struktury. Ze suspenze testikulárních buněk 5denní myši se podařilo připravit organoidy, jejichž struktura v některých ohledech připomínala organizaci varlete in vivo. Za klíčový výsledek lze považovat zejména přítomnost tubulárních struktur. Ze suspenze testikulárních buněk dospělého muže byly získány...
Meióza a fertilita juvenilních myších samců
Valtrová, Pavlína ; Trachtulec, Zdeněk (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Úkolem této práce je shrnout literaturu zabývající se zvláštnostmi spermatogeneze juvenilních myší (Mus musculus) a možnostmi jejich využití. Spermatogeneze je proces, který vede skrze meiotické dělení ke vzniku spermií. Buňka prochází ve vlnách buněčnými typy: spermatogonie, spermatocyty, spermatidy a spermie. Juvenilní myši (kde množství spermií a velikost testes nedosáhly maxima) jsou často využívané pro studium jednotlivých typů buněk. U juvenilních myší trvá přechod mezi buněčnými typy kratší dobu. Spermie vznikající během první vlny spermatogeneze (zkratka VS) jsou odvozené přímo z prenatálních gonocytů, což umožňuje dřívější produkci spermií. Mají nižší četnost crossing overu (CO) kvůli odlišnému zpracování meiotických meziproduktů CO; následkem mohou být aneuploidie (o chromozom více nebo méně). Spermie z 2.VS mají také nižší četnost CO. Během 3.VS sestupují testes a teplota klesá na 33řC; četnost CO více podobá dospělcům. Až ve 4.VS maturují podpůrné testikulární buňky, které mj. produkují testosteron, a četnost CO je jako u dospělých. U juvenilních myší je též častější výskyt a vyšší závažnost malformací spermií. Nízká četnost CO by neměla mít na fertilitu vliv; chyby jsou eliminovány v kontrolních bodech meiózy. Je ale zajímavé, že potomci mladých mužů mají vyšší riziko aneuploidií,...
Improved Methods of Image Acquisition and Analysis of Tissues and Cells by Confocal and Multi-Photon Microscopy
Chernyavskiy, Oleksandr ; Kubínová, Lucie (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Malínský, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Vývojová biologie (P1520) Studijní obor: Vývojová biologie (1501V000) Oleksandr Chernyavskiy Zdokonalené metody pro snímání obrazových dat a analýzu tkání a buněk pomocí konfokální a multifotonové mikroskopie Improved Methods of Image Acquisition and Analysis of Tissues and Cells by Confocal and Multi-Photon Microscopy Abstrakt disertační práce Školitel: RNDr. Lucie Kubínová CSc Praha, 2015 Souhrn Cílem této práce bylo vyvinout metody a přístupy snímání mikroskopických obrázků konfokální, multifotonovou mikroskopií a jejich kombinací, s následnou analýzou dat umožňující nové způsoby vizualizace a měření biologických tkání a buněčných struktur ve 3D. Zaměřili jsme se na metody, využívající výhod konfokální a multifotonové mikroskopie. Naším dalším cílem bylo ukázat použitelnost neinvazivních přístupů v aplikacích in vivo, užitečnost a význam těchto metod pro několik konkrétních biologických aplikací, s důrazem na zdokonalené metody snímání mikroskopických obrázků, analýzu a hodnocení reálných biologickych preparátů. Tato práce nebyla zaměřena na řešení konkrétního biologického problému, ale na metodologický přínos pro několik druhů biologických problémů. Ve výsledku bylo vyvinuto několik pokročilých metod snímání multifotonovou mikroskopii....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.